Mammut (Holešovice)

Obsluha, zázemí, občerstvení

Holešovickou stěnu najdete v blízkosti Výstaviště na Praze 7. Ta je v malém, ne moc pěkně resp. čím dál tím hůře vypadajícím areálu. Individuální doprava autem je komplikovaná; vjezd do areálu je jen pro nájemce, všude v okolí jsou parkovací zóny a placené parkování. Volte kolo, koloběžku či hromadnou dopravu. A pokud jedete poprvé, nechte si ještě trochu času na najití vchodu na stěnu.

Vstup je o recepci posezení a příjemné obsluze. Občerstvení je obvyklejšího rázu; pivo, hermelín a utopenci jsou už přítomné od nepaměti, stejně jako fotografie a různě rozvěšené historické horolezecké vybavení.

Boty je nutno si vyzout a brát přímo do šaten, což v zimních měsících způsobuje špínu ve skříňkách, neboť návštěvníci moc nepoužívají igelitové sáčky. Recepce je dává k dispozici, ale musíte si říci. Omšelost šaten, sprchy a WC bohužel se zvyšuje. Poslední rekonstrukce v roce 2011 je už opravdu historie. Čistota záchodů je střídavá. Chybí pisoáry, které by zredukovaly výskyt pomočené mísy.

Hodnocení: 5 z 10

Stěna, cesty

Stěna zahájila provoz už v roce 2005 v rámci jedné větší haly, od té doby se rozrostla na celkově 3 prostory.

Hlavní a historicky nejstarší hala poskytuje položené, kolmé, mírně převislé a stropní profily. Z větší části je docela nízká. Mimo nevelký 3D profil je celá stěna kompletně lakovaná. Špatnou údržbu dokresluje při dešti kýbl v hale a místy jsme pociťovali i drobný deštík.

V rámci druhé místnosti najdete profily kolmé a převislé.

Poslední místností je 3D stěna. Zatímco v ostatních je i v zimě dost teplo, tady v chladnějších měsících je správná lezecká teplota.

Většina cest se ve všech halách pohybuje v 4-6 stupni obtížnosti. Stylem jsou velmi podobné -  větší vzdálenost chytů a klouzavý povrch stěny vytvářejí krátké a silovější kroky. Vyšší lezci a silověji založení tak mají situaci jednodušší, pro menší a méně silově zdatné to bude naopak výrazněji těžké. Klasifikace však u novějších cest změkla. Orientace stěny je tak čím dál tím víc na naprosté začátečníky a mírně pokročilé. Avšak ti by se měli primárně učit lezeckou techniku a nikoliv silové shybování, teď to spíš připomíná vertikální posilovnu.

Pro více pokročilé lezce, jenž se dokážou běžně hýbat v klasifikaci 7- až 8- UIAA, to tady rozhodně na pravidelné lezení není, neboť množství cest v těchto klasifikacích je opravdu malé. Rozhodně doporučuji cesty s autorstvím Makak - mají velmi tvrdou klasifikaci a technickou záludností jsou jedinečné. Lezete-li 8 a víc, zeptejte se na baru, ať nemusíte hledat.

Bohužel obnova cest vázne ještě více, než na ostatních větších stěnách, hodně jich je 1-2 roky starých a vrcholem je leden 2014.

Cesty ve stropech v hlavní místnosti svojí délkou překonávají veškerou konkurenci, tady opravdu lezete metry a musíte se naučit v takovém profilu pracovat s tělem a prostorovou orientací.

Jedinečnost stěny ocení spáraři a pískomilové, lakované profily spár donutí k naprosto preciznímu provedení příslušné techniky (zvláště bez rukavic), mnohdy k vymyšlení úplně nové. Najdete zde od začátečnické žábovice až po masakroidní prstovky, vysilující žábo-pěstovky v převisech, komínky, rozporáčky, otevřené spáry a další libůstky, které jsou součástí soutěže Holešovické spáry.

Shybovací hrazdy a kampus jsou k dispozici v přechodu dvou místností a nakonec možná i vypátráte místnůstky s bouldrem, kde hlavně ve stropní spáře můžete poztrácet zbytek svojí energie.

Je zde zakázáno používat sypané magnézium.

Hodnocení cest: 5 z 10

 Bezpečnost

- podlaha je tvrdá (beton?)

- expresní smyce nejsou v mailonách zafixovány

- občas pobíhající děti i nějakého psa můžete zašlápnout

- 95% lezoucí/jistící viditelně bez jakéhokoliv metodického výcviku

Hodnocení: 6 z 10

Závěr

V holešovickém areálu najdete perfektní tréninkové možnosti pro spárové začátečníky i par excellence drtiče. Najde se tu pár zajímavých cest pro zkušenější lezce. Pocit čím dál větší omšelosti, atmosféra ležérnosti. Oproti minulosti, je zde totální převaha začátečníků, kteří lezou jenom díky tomu, že lezení je „trendy“. Jejich styl lezení a jištění však vyvolává opravdovou hrůzu.

PROFILOVĚ DOBRÁ, BOHUŽEL NEVYSOKÁ STĚNA. KLASIFIKAČNĚ SE ČÍM DÁL VÍCE SNAŽÍ LÁKAT MASU ZAČÁTEČNÍKŮ, KTERÝCH JE NAPROSTÁ PŘEVAHA A JEJICHŽ POČÍNÁNÍ DĚSÍ. DOBŘÍ LEZCI ZDE NAJDOU PÁR VÝZEV, ALE VELMI MALOU PESTROST VE VŠECH OHLEDECH. CELKOVĚ VÁZNE OBNOVA CEST. JEDINEČNÝ RÁJ PRO SPÁROVÉ LEZCE.  ATMOSFÉRA "OLD SCHOOL" STĚNY BOHUŽEL MIZÍ.

Hodnocení celkem: 11 z 30

Hodnocení pro spáraře, pískaře a stropomily: famózní a jedinečné

Stav hodnocení k 11/2019